Paneláky už tu nějaký ten rok máme a nejsou to úplně dokonalé stavby. Je třeba je buď zateplit nebo minimálně zajistit spáry mezi panelama, které jsou často jen ucpané nějakou gumou, která se časem rozpadne.
Tento malý paneláček si zasloužil přetěsnění spár systémem od české firmy Lukotěs, s kterou tak rádi spolupracujeme.
Něco mále přes rok jsme strávili na stavbách montovaných hal, kde jsme se naučili pracovat s hliníkem a sklem.
Je to práce těžká. Všude bláto, hluk a shon a do toho člověk musí hrát o milimetry, hlídat každý škrábanec a stíhat deadliny. Nikomu bych to nepřál, je to opravdu moderní druh otroctví. Naštěstí jsme se to naučili a už je to za námi.
Pokáceli jsme dva vzrostlé smrky u rodinného domu v Plzni.
Smrky byly rovné, zdravé, ale svou výškou už přerostly dům a tak přestaly plnit svou estetickou funkci. Zároveň už nebylo možné je pokácet v kuse. Po naší krátké návštěvě je u plotu prostor na zasazení nových, třeba i zakrslých odrůd stromu.
Po prudkých větrech jsme vyrazili likvidovat napáchané škody do Losiné. Tam na jedné budově vítr poničil hned na několika místech střešní krytinu a hrozilo zatékání vody do budovy.
Zbytky utrhaných došek jsme odstranili a místo nich nainstalovali došky nové. Jelikož staré došky už nelepily, tak jsme ještě vše řádně stmelili dohromady bitumenovým tmelem.
Přijali jsme výzvu pokácet několik stromů až na daleké Vysočině. Stromy rostly vedle domu a rybníka a tak bylo třeba dávat pozor, aby spadly na správné místo.
Větší ze dvou smrků se nakláněl na špatnou stranu, proto jsme lezli do koruny stromu a vázali jsme do koruny lano. To jsme po vyříznutí směrového klínu napnuli přes jednu volnou kladku, čímž jsme stromu "napomohli" spadnout do předem určeného místa.
Stromů bylo dost, ale tak i pomocníků a tak jsme měli za jeden den práce pokácené 4 stromy, větve na hromadě a metrové špalky ve stodole.
Byli jsme povolání k nátěru vojenského vysílače v jižních Čechách. Tato práce nás přilákala svou odlehlostí od civilizace a romantikou místní krajiny.
Ze spodní části vysílače bylo patrné, jak vysoké stromy okolo rostou. Až do této výšky byla totiž konstrukce pokryta pylem a nečistotou. Tuto část jsme nejprve očistili tlakovou vodou.
Čistý vysílač jsme pak natřeli v horní části na červeno bílé pruhy a spodní část jsme nabarvili nástřikem do šedé barvy.
Kvůli hluku z výrobní haly byla postavena směrem k vesnici 70m dlouhá protihluková stěna. Ta ale nebyla vzhledná, a tak bylo zaneseno do projektu, že bude porostlá zelení.
Popínavá květina, která zdolá 7m vysokou zeď i bez zalévání na jižní straně stěny prý existuje a tak jen stačí ukotvit do stěny ocelová lanka, po kterých se rostlina bude plazit.
A úkolu "kotvení lanek" jsme se ujali my. Přivezli jsme si elektrocentrálu, plošinu, několik vrtaček a během dne bylo vše připraveno k sázení.
Jedna z firem na Borských polích používala ve vysokých skladových regálech rošty, složené z ocelových nosníků a dřevotřískové desky. To zřejmě přestalo být dostačující, protože se na nás tato firma obrátila s prosbou o výměnu stávajících roštů za ocelové.
Rádi jsme jim vyšli vstříc a 2 skladové uličky jsme vyměnili během jednoho dne.
Rizikové kácení krásného stříbrného smrku v Kornaticích.
Takový krasavec by mohl klidně stát někde na náměstí, ale když majitel rozhodne, není zbytí. Strom se nakláněl na špatnou stranu a kolem nebylo dostatek prostoru pro jeho položení, proto jsme nejprve ořezali větve a poté káceli holý kmen po metrových špalcích.
Firma ze Starého Plzence nás vybrala na mytí oken zrovna v období horka. Obloha bez mráčku a 30° ještě před polednem. Bohužel termíny byly dány a sluníčko nesluníčko, okna na schodišti se musely umýt.
Vnější strana ještě nebyla tak hrozná. Vyrazili jsme brzy ráno a než začlo sluníčko pálit, už bylo umyto. Vnitřní strana už tak jednoduchá nebyla. Schodiště je totiž orientované na jižní stranu a tak jsme velice záhy zjistili, co je to skleníkový efekt. Aby toho nebylo málo, ještě jsme se potýkali s problémy, jak postavit žebřík na schody... Naštěstí už máme s podobnými těžkostmi značné zkušenosti a potřebné vybavení a okna jsme řádně umyly. Z vnější strany jsme ještě přidali několik samolepek proti sebevražedným létavcům.
Ve firmě ve Starém Plzenci se obrábí dřevo. Práce je to hlučná, ale hlavně prašná. A když už ze stropu padají chomáče prachu a pavučin, je třeba zakročit. Byli jsme tedy povoláni na vyčištění světlíků, stropu, stěn a veškerého zařízení, které je výš jak 5m nad zemí.
Práce to není jednoduchá už jen díky tomu, že hala na takové čištění není nijak uzpůsobená (nikde žádné kotevní body) a že hala je plná nemobilních strojů a palet s materiálem, na které se nesmí prášit a znemožňují přistavění plošiny. Naštěstí umíme improvizovat a výškové práce většinou zvládáme bez plošiny.
Firmy a správci budov většinou mají jiné starosti než čistá okna. V případě, že jde o sídlo společnosti, které by mělo být reprezentativní, je dobré alespoň jednou ročně okna umýt i zvenku. Obzvláště vede-li někde poblíž rušnější silnice.
V tomto případě nebyly okna mytá od postavení budovy a už na nich byly poznat stopy po tekoucím tmelu, které se velice obtížně likvidují. Každé okno jsme tedy myli 2x a až po druhém namočení fleky pouštěly.
Zajímavostí na tomto projektu je to, že na střeše je pouze pár pevných bodů a tak jsme si občas museli pomoci poněkud netradičními způsoby. Pro představu nechť slouží přiložená fotogalerie.
Společné prostory obytných domů bývají často trnem v oku. Někde se obyvatelé domluví a v uklízení se střídají, jindy si najmou agenturu. Ve Vrbovecké ulici mají uklizeno nádherně. Ale umýt těžko přístupná okna na schodišti, ve výtahové šachtě a světlík nad vchodem je úkol pro zkušené horolezce. Té role jsme se rádi ujali a okna jsme umyli z obou stran.
Venkovní stranu jsme umyli s využitím horolezecké techniky (slaněním), vnitřní stranu oken spíše "opičí technikou" (místy je to jednodušší, než stavět lešení na schody) a světlík jsme museli drhnout hned několikrát, protože voda na něj padající neměla kam odtékat kvůli ucpaným odtokovým kanálkům. Kanálky jsme vyčistili a snad světlík zase nějaký čas vydrží čistý.
Ořešák je strom, který dokáže vyprodukovat rekordní množství listí. Někdy to nevadí, ale v případě, že strom svou velikostí předčí dům, začíná to být na škodu.
K rodinnému domu na Slovanech jsme byli přivolání pro podezření na ucpané žlaby, nad kterými se nakláněl právě ořešák. Žlaby jsme našli ještě v pořádku, ale ořešák musel ustoupit. Stačila nám hodina a půl intenzivního řezání, kousek lana a motorová pila a hned do oken může o trošku víc sluníčka a žlaby se jen tak listím nezanesou.
Detail
Plzeň